Jsem zpátky z tábora

28. july 2012 at 20:39 | Matyldakr |  I write ♩♪♫♬
Tak jsem zpátky a bylo to super XD

Ze začátku nám celkem lilo a bylo to na mikinu, ale ke konci byly vedra jak prase.
Teda ve dne, protože v noci byla stejně kosa. Na začátku to bylo v noci tak na dvě mikiny a bundu a stejně jsem se třásla, ale ke konci stačila jedna mikina a bunda a bylo to v pohodě.
Program byl nabitej, výhoda táboru pro málo lidí. Bylo nás tam 12-jenom 4 kluci, vedoucích byli 4+2 lidi v kuchyni. Polední klid jsme v podstatě neměli, nebyl čas. Takže takový to posedávání ve stanu a čmárání do bloku tam neexistovalo. Prostě jsme tam furt něco dělali a to i přes noc. Většinou jsme šli spát kolem druhý a vstávali jsme v osm.
Ale poslední den jsme se snažili vydržet co nejdýl. Já jsem usla kolem půl čtvrtý, páč mi už padala hlava, ale ostatní to dali do pěti. Jeden kluk, je mu 16 to vydržel do šesti, ale pak mu prej bylo blbý aby sám seděl u vyhaslýho ohně, tak si zalez to spacáku.
Hry byly absolutně libový."Vedoucí" nám včera řekli, že zažijeme nejepičtější věc v životě, ale že pozdějc se přesune na druhý místo, takže zažijem ještě epičtější. Ta první, pak druhá, spočívala v tom, že nacpali takový ty koule, co bouchnou, když se zapálej do plyšovýho kocoura, kterýmu jsme řikali Macek a zapálili ho. Pak ten "vedoucí" zdrhal a kocour se rozlítnul na kousky. Nefandim sice níčení plyšáků, ale bylo to vtipný. Nejdřív to bouchlo a pak ty kusy ještě hořely. Když jsme si byli jistý, že to už nemůže bouchnout, tak jsme šli blíž. Fuj, strašně to smrdělo. Zbyla packa s kusem břicha, ocas s kusem kůže a hlava. S ní jsme se pak fotili na závěrečný fotce.
Nejepičtější věc nám představili kolem jedný hodiny ráno (dneska). Rozdali nám míčky, který byli udělaný z ponožek. Měli jsme trefovat vedoucí a oni nás. Oni na sobě měli černej plášť a černou masku a když jsme je trefili dvakrát, tak museli odhodit masku a dojít si po novou. Pak tam byl jeden, ten jich měl 10. Když nás trefili, měli nás dovést do umývárky a tam jsme měli počítat do 50. Ale ostatní nás mohli zachránit tim, že trefili vedoucího. Ten nás měl pustit, ale neubralo mu to život. Třeba v jeden moment jsme stáli v hloučku a vedoucí kolem nás kroužili a ten, kterej měl 10 životů, Mordikant, ke mě pčišel zezadu a chytil mě pod krkem. Já jsem se příšrně lekla a začala jsem ječet. Naštěstí kolem mě byli lidi, takže mě zachránili.
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Líbí se ti moje grafika?

JO, moc pěkná
NE, nelíbí

Comments

1 izzie-28 izzie-28 | Web | 28. july 2012 at 20:48 | React

krásný dess :)

2 Taz~ Taz~ | Web | 28. july 2012 at 20:51 | React

páni tábor, tiež by som brala, škoda že musím robiť :) no na rok už idem do Bulharska, nič ma neodradí :D

3 Tezz Tezz | Web | 28. july 2012 at 21:29 | React

děkuju)) ale vasi grafice se to v zadnem pripade nevyrovna..mate to tu moc pekne)

4 the lizz. the lizz. | Web | 29. july 2012 at 10:00 | React

děkuju :)) :D

5 Diamond Girl Diamond Girl | Web | 29. july 2012 at 18:18 | React

vidím že si si to super užila, závidím :)
P.S: chudák plyšák :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement